Východočeský klub celních veteránů

Připomínáme si 80. výročí konce ii. světové války a její ukončení pražským povstáním v dnech 5 – 9. května 1945. Koncem dubna a začátkem května Rudá armáda dobývala Berlín, bylo obsazeno Polsko, Slovensko, Maďarsko, Vídeň, americká armáda se ze západu blížila k čs. hranicím, bojovalo se na Ostravsku a Brněnsku. V Čechách však byla stále ještě bojeschopná skupina armád Střed (Mitte) v čele s generálem polním maršálem Ferdinandem Schörnerem, téměř milion vojáků s 9400 děly a minomety, 2400 tanky a více než tisíci letadly.

Odbojové organizace připravovaly ozbrojené převzetí moci, zejména příkad vypálené Varšavy z léta 1944 však vedl k důkladné přípravě. Počítalo se s využitím všech vojensky vycvičených uniformovaných sborů (policie, četnictvo, vládní vojsko); bylo zřejmé, že jen řádně organizovaný odpor může mít úspěch. Znalost o vlastenectví a statečnosti příslušníků finanční stráže (FS), kterou osvědčili v jednotkách SOS (Stráže obrany státu) v nejtěžších dobách roku 1938 v bojích na státní hranici vedla vedoucí čs. odboje k plánům na vytvoření ilegálního praporu finanční stráže a jejího zapojení do odbojové činnosti a zejména bojů na konci války. Protektorátní vláda po obsazení zbytku republiky v březnu 1939 zrušila 30. září 1939 Finanční stráž a příslušníky FS propustila do civilu. Část příslušníků FS pak byla pracovně nasazena u finančních úřadů a v zásobovací službě, současně se do „ Protektorátu „ vrátili čeští příslušníci FS propuštěni ze sužeb Slovenského štátu, kteří museli opustit Slovensko. Zejména mladí příslušníci FS vyli totálně nasazeni v jednotkách požárních sborů, které byli disciplinované a schopné bojového nasazení.

Ilegální Česká národní rada počítala se zahájením akcí generální stávkou v celém zbytku Protektorátu v pracovní den 7. května 1945. Nečekaný výbuch povstání, zahájený hlášením pražského rozhlasu a jeho voláním o pomoc, si vyžádal mnohé improvizace a tak se mnohé z připravovaného realizovalo zcela jinak. Proto také nebyl samostatný prapor Finanční stráže realizován, příslušníci FS nastoupili do bojových akcí samostatně, nebo v menších bojových skupinách. Například respicient Bohumil Šetka a respicient Václav Šedivý shromáždili na nuselské radnici 26 příslušníků FS a dalších 16 dobrovolníků. Byl však zoufalý nedostatek zbraní, německý teror trestal smrtí a likvidací celých rodin daleko menší přečiny, než přechovávání zbraní. Tato skupina získala z dobývaných vršovických kasáren 6 pušek, 3 panceřové pěsti a 6 ručních granátů. Další zbraně museli ukořistit v bojích s nepřítelem. O to úctyhodnějším je např. to, že inspektor FS Stanislav Pužej přechovával od roku 1939 50 karabin vz. 33 a 50 služebních pistolí, další pistole a 200 karabin získal ze skladů FS po zfalšování dokumentů a předal na začátku okupace pplk. Mašínovi a jeho odbojové skupině. Ukrývané zbraně v květnových dnech pak předal bojovníkům v Praze – střed. Další skupinou FS byla četa, kterou před povstáním z 30-ti příslušníků FS zorganizoval vrchní respicient Jaroslav Vesecký. Bojovali na nejohroženějších místech, zúčastnili se také bojů v prostoru Staroměstského náměstí. Nejvíce zjištěných a zadokumentovaných příslušníků působilo přímo u povstaleckého velitelství Prahy, někteří přímo ve štábu jako např. dozorce FS Josef Fiala, který byl

pobočníkem náčelníka operačního oddělení Vojenského velitelství Velké Prahy kpt. gšt. Hrušky.

Mnoho bývalých příslušníků FS se zapojilo do bojů samostatně v místech bydlišť tam, kde je zastihly výzvy rozhlasu, nebo tam kde byli odbojově zapojeni. Zuřivý odpor nacistů, zejména jednotek SS, záškodníci střílející ze zálohy, ale i přímé boje na barikádách si vybíraly oběti i v řadách příslušníků FS. Zřejmě prvním padlým příslušníkem FS byl vrchní respicient Jiří Avart, který padl 5. května 1945 v bojích o rozhlas. V těžkých bojích na barikádě u Trojského mstu padl dozorce F|S Václav Kocián, padl i vrchní respicient Michal Ličeník. Těsně před osvobozením padl 8. května při obraně strašnického vysílače respicient Václav Bořík, při obraně přístupů k Praze padl v Hlubočepích 8. května dozorce FS Ondřej Bil; Josef Větrovec, Antonín Hrdina, Jaroslav Hovorka, to jsou další jména příslušníků FS, kteří padli v bojích v Květnovém povstání – celkový počet nebyl spolehlivě zjištěn, prameny uvádějí 10 – 22 padlých příslušník FS v Pražském povstání. Na pomoc povstání v Praze přijely i mimopražské skupiny příslušníků FS, např. 2. a 3. rota požární ochranné policie, v jejichž řadách bylo nacisty totálně nasazeno mnoho bývalých příslušníků FS. Druhá rota v počtu 116 mužů, v níž bylo několik desítek bývalých financů, vyrazila 7. května z Hořovic na pomoc Praze a zapojila se do těžkých bojů v okolí Staroměstského náměstí, třetí rota v poštu 112 mužů po přesunu z Hořelic do Prahy bojovala ve středu města na ulicích i barikádách. Mnoho dalších bývalých příslušníků FS se zapojilo do bojů a ozbrojených povstání v celém protektorátu.

Po celé Praze je více než 1300 pamětních desek a pomníčků, připomínajících boje z května 1945, poslední práce Vojenského historického ústavu uvádějí jména 2898 padlých, další jména obětí konce války zejména v transportech vězňů a zajatců se už nepodaří zjistit.

Finanční stráž republiky Československé a její bývalí příslušníci bojovali i v květnových dnech před 80. lety statečně se zbraní v ruce za osvobození své vlasti. Při tom položili největší oběť – své životy. My, kteří žijeme už 80 let bez války, si při této příležitosti připomeňme jejich statečnost a odhodlání bojovat za svoji republiku.

Čest jejich památce !

Památku příslušníků Finanční stráže RČS a jejich statečnost v bojích v Praze v květnu 1945 si Východočeský klub celních veteránů Králíky – Prostřední Lipka ve spolupráci s Celním úřadem pro hl. město Prahu a celními úřady pro kraj Středočeský a Královéhradecký připomněl dne 5. května 2025 v Praze Strašnicích u pomníčku se jménem respicienta FS Václava Boříka v Mukařovské ulici v Praze – Strašnicích.

Tato vzpomínka se stala již tradicí a je pravidelně připomínána od roku 1970.