Východočeský klub celních veteránů

Součástí plánu činnosti Východočeského klubu celních veteránů je každoročně také jarní výlet. Nejinak tomu je i v letošním roce a tak jsme na sobotu 30. 5. 2026 pro naše členy, příznivce, podporovatele, bývalé kolegy a jejich rodinné příslušníky, připravili výlet na zámek Ksiąź u Walbrzychu a do pivovaru Rampušák v Dobrušce.

V pátečním podvečeru přijelo prvních 17 účastníků na Prostřední Lipku, kde měli zajištěné ubytování a Maruška Šoková pro ně připravila k večeři výbornou vepřovou kotletu na smetaně s knedlíkem. Po sobotní časné snídani jsme očekávali příjezd autobusu, který přivezl kolegy z Králík a doplnili jsme počet účastníků na konečných 44 osob. Poté jsme se vydali na zámek Ksiąź kde jsme měli rezervovanou prohlídku podzemních prostor a vlastního zámku.

. Zámek Książ je největší zámek Dolního Slezska a po Malborku a Královském hradu v Krakově třetí největší historické sídlo v Polsku. Nachází se na severním okraji města Wałbrzychu, ležícího v Dolnoslezském vojvodství. Byl zbudován původně jako hrad na strmém skalnatém ostrohu v nadmořské výšce 395 metrů. Patří k hlavním turistickým atrakcím kraje. Zámecký areál, který kromě samotného sídla zahrnuje řadu dalších objektů, jako jsou hospodářské budovy, konírny, obranné zdi a brány, park s pavilonem a zříceniny hradu Starý Książ, je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek Polska. V roce 1941 byl celý objekt rodu Hochbergům zkonfiskován ve prospěch Třetí říše, přestavěn a v letech 1943–1945 využíván jako sídlo gestapa. Jeho poslední majitel hrabě Hans Heinrich XVII. von Hochberg, kníže z Pštinského panství, se odstěhoval do Anglie v roce 1932 a stal se britským občanem. Údajně si zámek oblíbil nacistický pohlavár Heinrich Himmler a údajně se měl stát sídlem samotného Adolfa Hitlera. Pod dohledem SS a Organizace Todt se zámek stal součástí rozsáhlého podzemního stavebního Projektu Riese a byly pod ním zbudovány dlouhé podzemní chodby, které podle některých mohly ukrývat dokonce i jantarovou komnatu z ruského Petrohradu. Stavební práce prováděli vězni z koncentračního tábora Gross-Rosen. Zámek byl na konci války v rámci Viselsko-oderské operace obsazen Rudou Armádou.

Po prohlídce zámku jsme poobědvali v restauraci Polskie Smaki ve Walbrzychu, kde nám připravili rajčatovou polévku a kuřecí řízek s bramborem a zeleninovým salátem. Někteří účastníci využili čas do odjezdu ke krátké prohlídce města. Z Walbrzychu jsme odjeli krátce po půl třetí a závěrečnou zastávkou byl rodinný pivovar Rampušák v Dobrušce, kam jsme dojeli krátce po šestnácté hodině.

Po příjezdu do pivovaru jsme se rozdělili na dvě skupiny, první se vydala na prohlídku pivovaru, druhá zahájila ochutnávku zdejších piv. Po ukončení prohlídky se všichni sešli v příjemných prostorách pivovarské sklepní restaurace. Posezení pokračovalo ochutnávkou zdejších piv a večeří, ke které se podávaly vepřové výpečky s bramborovým knedlíkem a pivovarský guláš s bramboráčky nebo chlebem. O dobrou atmosféru se po celou dobu staralo TRIO Libora Netušila ve složení trumpeta, klarinet a harmonika. Jako vždy jsme si s kapelou zazpívali řadu písniček z tradičního veteránského repertoáru. Krátce před dvacátou hodinou jsme pobyt v pivovaru ukončili a vydali se na zpáteční cestu. Ještě před opuštěním Dobrušky proběhlo krátké pátrání po jednom z účastníků, který zmizel jako v seriálu „ Beze

stopy „ . Po nalezení pohřešovaného jsme úspěšně dokončili návrat do míst ranního odjezdu.

Součástí posezení v pivovaru bylo také poděkování a rozloučení s řidičem autobusu Tomášem Dominikusem, který odchází od přepravní firmy a také z regionu Králicka. Vzhledem k tomu, že nám dlouhou řadu let zajišťoval bezpečnou dopravu a přispíval k pohodové atmosféře, převzal z rukou předsedy a místopředsedy klubovou pamětní medaili a upomínkové předměty.

Východočeský klub celních veteránů se od svého vzniku snaží udržovat kontakty s bývalými spolupracovníky, jejich rodinnými příslušníky a jsme rádi, že i tento výlet k tomu přispěl. Mezi účastníky byli, jako vždy, také naši polští kolegové. Děkujeme všem, kteří přijali naše pozvání a ocenili organizaci výletu. Těšíme se na setkání na dalších akcích, které v letošním roce připravujeme.

Za radu VKCV

Ladislav Brůha, místopředseda